Milá Kačislavo,
moc hezký článek. Přijde mi, že vám spíš než ty zvědavé otázky vadí, že vás lidi berou jako exoty, jako něco ne uplně normálního, že za těmi otázkami, je ještě cosi, co vás posunuje mimo normál. Jste jiní. Myslím, že nemáte nejistotu v tom, že máte rádi svoje děti a jestli jste udělali dobře, ale v tom, že část společnosti vás bere jako řekněme zvláštní, což vás z té společnosti trochu vyčleňuje. Pro někoho jste možná určitou senzací. Přitom vy sami si připadáte normálně, už vám ani nepřijde, že jste tyto své děti adoptovali. Navíc někteří lidé se snaží ve své nejistotě vám neublížit, až z toho napětí řeknou nějakou uplnou hrůzu. Možná se pletu, třeba to tak nemáte. Jen mi to připomnělo sebe - dítě mám biologické, ale mám nevidomého manžela, také darda pro část společnosti. Já nemám tolik problémů s naším soužitím jako s přístupem okolí. Váš článek se mi moc líbil a je dobře, že jste jej napsala. Tak hodně štěstí a sil.
Marie
Předchozí