Věrko, já osobně nic proti starším lidem nemám - např. se svou babičkou a dědou si hodně rozumím a i když někdy mají své nálady, neodradí mě to, ale je to dáno tím, že je mám ráda. Třeba posledně mi babička vynadala, jak chodím oblékaná - tak jsem jí řekla: to víš babičko, my umělci.... (jsem fotografka a nic jiného mě nenapadlo).
Ale na ulici si do sebe jet nenechám - ono to možná tak nevypadá, ale i my mladí máme svých starostí dost. Někdy je nám veselo, někdy je nám smutno, někdy jsme i unavení a pak, když se do nás nespravedlivě pustí cizí člověk, to máme akceptovat jen proto, že je o pár desítek let starší? S tím nemůžu souhlasit. Člověk jako člověk, třicátník jako šedesátník - chovat se můžeme slušně všichni.
Předchozí