Víte co, není to jen s dětmi. Já sama jsem maminka 14-ti měsíčního chlapečka. Ale tyhle situace a jiné jsem zažívala i před tím, než se malý narodil.
Jsem z většího města, kde jezdí pravidelné linky MHD. Strašně se mi "líbí", jak důchodci vychovávají nás mladé. Že je třeba v MHD nepustíme sednout, že jsme ukřičení(školáci) a pod....
Když jsem byla těhotná a porod se blížil, nešlo si nevšimnout mého břicha. Myslíte, že když jsem jela do nemocnice na kontrolu, že se mi někdo v narvaném autobuse uhnul, natož mě pustil sednout??? Oni jsou na tom důchodci hodně špatně asi, protože všude musí být první, nikdo je nesmí ohrozit, předběhnout v obchodě (oni můžou, protože jsou staří :-(/
Při jedné jízdě mi dokonce stará paní řekla, že když jsem měla dost síly otěhotnět, mám taky dost síly dojít si na kontrolu pěšky. To jsem byla ve 35 týdnu. No síla.
Když se malý narodil a začali jsme s ním chodit ven, přesně jak píšete, kdyby jim to člověk dovolil, vlezli by až do kočáru. Síla.
Vím, taky jednou budeme staří, nikdo z nás neví, jaký bude, ale pravda je, že kdybych měla dělat to, co jsem s některými důchodci zažila - a většinou to byly ženy, vlastně vždy - tak se raději nechám odstřelit