Musím se smát,podobné výkřiky znám taky.
)))) Mám sedm dětí ve věku 18, 17, 15 a půl, 14, 13, 7 a 2 a půl roku.
1) To jsou všechny vaše? (Několikrát musím odpovědět ano. Většinou mi lidé nevěří.)
2) Ježíšikriste! No, to bych se oběsila - skočila z okna. (Odpovídám že by to dotyčný/ná také zvládl/a.)
3) Jak to zvládáte? (Já na tuto otázku standardně odpovídám se zářivým úsměvem: VÝBORNĚ!)
)))
4) To jistě lehce rodíte! ( Vůbec ne, bylo to mnohdy velmi, velmi těžké.)
5) Jak to uživíte? ( Slovo "to" když se jedná o děti nesnáším zase já. Odpovídám, že zvládáme.)
6) Jé, tři kluci a čtyři holky, to je škoda, to by mohl být aspoň ještě jeden kluk, aby byli do páru! (Neodpovídám. Usmívám se.)
Tak s tím se setkávám já.
)) Na mnoho poznámek reaguji s úsměvem a za ty roky mě už přestaly rozčilovat.