Přidat názor k článku Jak připravit dítě na gynekologické vyšetření

No vis s vysvlekanim mam nejmensi problemy. I kdyz se za sve telo dost stydim, je ted vychrtle a pro mne samotnou odpudive, pred lekari, ktere za muze nepokladam, se vysleknout neostycham. Pokud ma nekdo z nich blbe reci, vratim mu to v naprosto stejnem duchu, na tolik jsem uz v nemocnicich a vysetrovnach zdomacnela, ze se lekaru nebojim a dokazu jim rict sve, pokud me urazi nebo jsou hrubi.

Na druhe strane, pokud by me na ocnim pozadali o celkove vysvleceni, asi bych se zeptala proc a pokud by to nebyli schopni logicky vysvetlit( ptreba patranim po nejake vyrazce, ktera se projevuji i zanetem spojivek nebo neco podobneho), mohli by dat krk na to, ze se proste nevysvlecu, protoze by se mi nechtela delat nekomu blbce.(Klidek vim, ze s tim ocnim to byl jen priklad.)

Ale jak, uz jsem psala jsem nemocna od 94 roku, a i pres 4 letou prestavku jsem chodila k lekarum prakticky porad a abych se vysvlekla(cela) me zadalo jen malo lekaru. Na koznim( dermatitida z chema)me o to lekarka pozadala, abych si vyslekla kalhoty ( kalhotky jsem si nechala) a pak az jsem si kalhoty zase oblekla, me pozadala, abych si vyhrnula mikinu a kosilku a dukladne me prohledla, ale to je snad v jejim oboru normalni, ne.

Jinak ani u gynekologa me nezadali, abych se vyslekla cela, vzdy jen tak jak to patrilo k prohlidce.

Proste lekari vetsinou respektovali mou rekneme dustojnost a pripadny pocit studu. Jinak na koznim jsem se setkala s nejmilejsimi a nejprijemnejsimi lekari. Jinak jsem lekare musela hledat. Seznameni se sociopatickou internistkou, gynekolozkou, ktera byla neuveritelne drevo, dalsim lekarem, ktery pil tak, ze jsem nemela jistotu jestli mi nepredepise dvojite davky leku( kdyz me patrne videl dvakrat, ze:-)))bylo sice zajimave po strance studia lidskych povah, ale nemelo cenu je brat jako odborniky. No proste nekterym, bych se nesverila do rukou pro selhani osobni a lidske, jinym pro sehlani profesni, protoze pokud lekar udela zasadni chybu ,ktera Vas muze stat zivot a snazi se to svest na Vas nema cenu dal spolupracovat, nevim jak kdo, ale ja jsem uz nemela duveru. Proste jsem plne vyuzila prava pacientu na svobodnou volbu lekare a po kratsim nebo delsim hledani jsem ho nasla.

Nejsem typ, ktery by zbytek zivota travil hledani a zkouseni stale dalsich a dalsich lekaru, takze, kdyz jsem nasla bud ty prave, nebo prijatelne, uz jsem dal nehledala a jsem s lekari ke kterym chodim (casto uz cela leta)zcela spokojena. Myslim si, ze na tom neni nic spatneho uplatnit spetku asertivity ve prospech vlastniho zdravi a vlastniho zivota.