Přidat názor k článku Pomoc, důchodce II.

No ty náplasti jsou sice super, ale naše malá řvala "jen" proto, že se ji někdo pokusil chytnout tak, aby se nehýbala... Neřvala bolestí ale prostě proto, že se jí nelíbila myšlenka, že jí chce někdo něco udělat a taky proto, že vidí doktora, přitom jí nikdy nikdo doktorama nestrašil, v nemocnici nebyla, ale už je taková. To jí bylo 8 měsíců, měla posunuté očkování a s ním i píchání oušek. Dnes jsou jí 2 roky a jak vzala více rozumu do hrsti, najednou se nechá i naočkovat bez jediného pípnutí...
Shrnutí: u příštího mimča počkám jakou bude mít povahu a pokud bude jako naše malá, tak prostě počkám až trochu vyroste, každopádně sama už bych s holčičkou na píchání nešla :)

K tématu: bydlíme na vesnici a o nevyžádaných radách (nejen) důchodců bych mohla napsat knihu ale beru to s nadhledem, když jsou milí, tak si povídám, jsem díky tomu mezi stařešinou celkem oblíbená, ale mám už takovou povahu, když jsou nepříjemní a dělají věci, co se mi nelíbí, nebojím se jim říct přímo, že to je MOJE dítě a že si JÁ SAMA rozhodnu co a jak budu nebo nebudu dělat. To stené platí i u lidí, které neznám, pokud je mi jejich chování nepříjemné klidně jim to naplno řeknu, ale většinou se snažím být milá :)