Já teda pochopím, že rodič adoptivních dětí má nárok na nějaké ohledy a že není od věci probrat konverzaci kolem toho, jelikož se vyrovnává s předsudky společnosti, ale proč, proboha, matka dvojčat dělí otázky kolem svých dětí na citlivé, necitlivé, hloupé a chytré?
Může si pomyslet cosi o tazateli, ale jinak je v pohodě, ne?
Šmarjá, to už by člověk nesměl otevřít hubu nikde a nikdy.
Až potkám sousedku, hned se jí zeptám, jestli se jí indentická dvojčata pletou, s vědomím odpovědnosti, že z toho bude mít psychickou újmu. To holt je život.
Nechápu.
Předchozí