Přidat názor k článku 10 nejčastějších (a nejhloupějších) otázek, na které se lidé ptají rodičů dvojčat

... no to jsou prostě otázky, které člověka napadají přirozeně samy od sebe, vzhledem k oné okolnosti, že dvojčata a vícerčata jsou vzácnější úkaz. Některé jsou z neinformovanosti, některé ne. Na řadu z nich bych se ptala taky, i když určitě ne cizí ženské na ulici. A řada z nich mne vůbec nezajímá.
Jsou lidi, kteří mají zkrátka potřebu navazovat hovor, dvojčata jsou pro ně pěknou záminkou.
Taky mám jeden nepřehlédnutelný znak, který lidi na ulici zaujme a mají potřebu ho komentovat, či se vyptávat na okolnosti vzniku. Vklidu odpovím, když je mi člověk nepříjemný, tak si myslím něco o zadnici a jdu si po svém. Traumatizovat se tím nenechám.
Ségra této nabroušenosti na stále stejné otázky říká "syndrom báby u okýnka". A to já teda nejsem :o)
Jinak k těm pohlavím... ono se ne u každého dítěte to pohlaví pozná. Někdo si myslí, že se holčička pozná podle náušniček (v tom případě jsem muž), někdo si myslí, že se pozná podle růžové barvy (v tom případě je neteř taky kluk, protože jezdí v modrém kočárku a nosí modré oblečení... prostě proto, že se ségře víc líbí... no já taky v růžové nechodím, zato v modré ano)... a ne všechny dvojčata různého pohlaví mají růžovo-modré výstražné barvy či na čele napsáno pohlaví. Osobně si tedy netroufám určit pohlaví cizího mimča či batolete, pouze u matek, které ulítávají na růžové pro svoje princezny, to jde, ale u všech ostatních barev si člověk nemůže být jistý.
Tak se na ty lidi tak nezlobte... :o) Oni jsou prostě takoví :o)