jsem asi divná, máme dvojčata a i při vší úctě k paní Rulíkové...tohle nechápu!
Otázek jsem slyšela nespočítaně, reakcí až běda, rad a lámání rukama nad kočárem taky..ale tak nějak mi uniká smysl tohoto článku..co je cílem?
má se každý kolemjdoucí, kterému to prostě nedá a zareaguje nejdřív zeptat: "Prosím Vás paní, neptal se dneska už někdo, jestli to máte dvojčata?" nebo "Dobrý den, nerad bych Vám kazil den, ale zajímalo by mě, jestli jsou ty vaše děti jednovaječný nebo dvojvaječný...neptal se Vás už dneska někdo? Když ano nashledanou, zeptám se příště...
prostě blbost. Lidi jsou zvědavý, nejsem jiná, chápu, že některé otázky taktní člověk nevysloví, ale jinak?? ano je to několikrát za den..ale co je lepší ať si jde každý po svém? nestarejte se o mě..já mám dvojčata vy nevíte co to obnáší?nevím..tohle fakt nemusím.
Mám i třetí dítko a můžu Vám popravdě napsat, že podobné otázky slyším stejně často jako, když jsem táhla dvojkočár. Ano někdy nemám náladu, ale že by mě to nějak pohoršovalo, trhalo žíly a ještě to řešila, tak na to fakt nemám náladu ani čas...
a mmch..matka dvojčat má asi větší práci (nejvíc je to poznat, že když přebaluju už mi ve frontě nečeká další dítě ;-)), ale není to nějaká vyjimečnost. Jsou to děti jako každé jiné.
Předchozí