Každý má nějaké citlivé téma a i nevinná otázka potom může dotyčného zabolet.
Jedna z nejčastějších otázek, které dostávám: "Kojíš?" Kojícím maminkám pravděpodobně nevadí, nekojícím může přijít netaktní podobně jako maminkám kojících starší děti se nemusí chtít odpovídat (rádi by se vyhnuly rádoby dobře myšleným radám, že už by s tím měly přestat).
Na věci, o kterých mluvit nechci, odpovídám neutrálně, tak aby se to nedalo příliš rozebírat:
Jaký byl porod? Normální.
Spíte v noci? Však to znáte.
Je hodný? Jak kdy.
Jak to zvládáte? (to mám jen jedno) Celkem dobře.
Apod.
Buďme trošku chápaví a tolerantní vůči druhým lidem. Většinou si chtějí porovnat svoje zkušenosti, nebo třebas mají vnoučka na druhém konci republiky/světa a tak chtějí aspoň přibližně vědět, jaký by mohl být, nebo jsou jen sami a chtějí prohodit pár slov.
A pokud vás to obtěžuje, vždycky se dá říct: "Promiňte, ale spěchám."
Předchozí