Niobe, já třeba za nikým neběhám, abych mu kladla vtíravé dotazy. Ale jiná je situace např. v čekárně u lékaře, když tam je ticho, koukáme na sebe s jinou maminou a její capart se zapojuje do hry s mým dítětem. Uznávám, že se zeptám např. jak je klučík starý, aby řeč nestála. Spíše mi někdy to ticho připadá trapné a někdy mám pocit, že je to lepší, než na sebe jen tak koukat a tvářit se kysele. Dotazy ohledně početí bych nikdy nedávala a předpokládám, že i v této diskuzi je minimum matek, co by se k tomu snížila, jelikož slušný a inteligentní člověk takové dotazy prostě nedává.
Ovšem po přečtení článku si dám zatracený pozor nějakou konverzaci navazovat. Naštěstí dcera začíná mluvit, čili mohu komunikovat s ní a tvářit se, že tam nikdo jiný není.
Předchozí