Natanelo s Klárkou...moc hezký článeček! Přeji vaší rodince všechno dobré a mnoho Božího požehnání.
Sama jsem vyrůstala v PP a moje mladší sestra byla do tří let v KK. Každý pátek odpo jsme si pro ni jeli a v pondělí dopo ji vezli zpět...a tak to bylo v létě s kočárem, v zimě na saních, 13km vlakem tam a zpět. Je to přesně tak, jak píšeš. Nad čím dodnes kroutím hlavou, jak to, že ta moje malá sestřička věděla, který den je pátek??? A od rána koukala ke dveřím a čekala, kdy se objevíme...kdy si ji odvezeme domů??? Pondělky bývaly pochopitelně smutné
Taky si vybavuji sestřičky nekonečné otázky a nebo jak ochutnávala obyčejný cukr z cukřenky...prostě ho neznala...nebo ji fascinovaly sousedvic slepice...no prostě malý ufonek