Taky bych se tak asi zeptala,sama jsem čelila podobné otázce typu:"Jak to ted všechno zvládneš?Máš někoho,kdo ti pomůže?",když jsem čekala 3.dítě.I když starší děti už byly větší,ti,kteří mne znali,věděli,že pro ně dělám maximum a nějak jim do toho "maxima" už nezapadalo miminko
)Přiznávám,bylo a je to někdy těžké,pořídili jsme si chůvu a manžel pomáhá alespon občas po večerech. Za to všechno mi stojí ten pocit,že se každému zvlášt(tedy věkově nesourodým dětem) i všem dohromady věnuju přesně podle svých představ(tj. opět maximálně).