Je alkohol a alkohol... je to fakt problém (alkoholismus), ale jmenovitě pivo (slabé) mi nikdy nepřipadalo tak hrozné.
Jak to napsat, abych nevypadala, že propaguji alkohol jako takový nebo chlast u dětí?
Nepřipadá mi dobré zakazovat alkohol, ale učit s ním zacházet.
Můj tatínek vzpomíná, jak někdy ve čtrnácti chodil na jídlo a malé pivo - sedmičku do restaurce proti škole, a já si právě tak ve třinácti tu a tam doma skleničku desítky dala..alkoholik nejsme ani jeden, vystudovaní jsme..a někomu stačí opravdu malinko a spadne do závislosti.
Byla bych radši, kdyby dceři chutnalo pivo více než všelijaké koly a podobné sajrajty, po kterých jede a odpírám jí je mnohem hůře než bych odpírala pivo.
Ale on jí žádný alkohol nechutná, a myslím, že je to i proto, že my ho doma vlastně docela dost pijeme (a prakticky všeho druhu), aniž bychom se opíjeli nebo z něj dělali zakázané ovoce.
Není to tak, že jsme na alkohol my Evropané zvyklí (oproti jiným drogám - a u původních Američanů tomu bylo naopak, proto my dojíždíme např. heroin a indiálni na alkohol)?
Předchozí