Přidat názor k článku Otázky kolem adopce (které vážně nesnáším)

Toho doktora bych asi nakopala s rozběhem )). Jinak tento příspěvek je skvělý, moc jsem se pobavila - jasně, na dobře formulované otázky my adoptivní rodiče bez potíží odpovíme, taky mám jednu historku: byla jsem s oběma dcerami na dětském programu v ostravské Rodince a přišla tam maminka s bio dítkem. 3/4 hodiny na nás koukala, skoro s vytřeštěnýma očima, pak říká: "Ty vaše dcery si ale vůbec nejsou podobné." A já na to: "To ani nemůžou. Mají každá jiné rodiče." Paní málem dostala infarkt. "JAKTO????" "Jsou adoptované." Miniinfarkt se určitě konal ). Byla z toho v šoku jak ona, tak ostatní matky, nevím proč, furt nevím, PROČ je tak exotické se "přiznat" k adopci, když každé 20. dítě je nebiologické a navíc spousta tzv. bio dětí vyrůstá s jedním nebio rodičem. Onehdy jsem slyšela krásný rozhovor dvou bio dětí z prvního stupně ZŠ, které měly "službu" u dveří do školy: "Já mám dva taťky." "Jo? Já mám zas dvě mamky". "Hm, tak to jsme na tom skoro stejně." Určitě ale tyto děti nejsou předmětem nadstandardní pozornosti okolí )). Navíc x dětí, které potkáváte ve školách, dětských centrech, na nákupech, JSOU ADOPTOVANÉ. Jen to nevíte, protože rodiče nejsou tak otevření jako Kačislava nebo já, a prostě to NEŘEKNOU. Možná byste se divili, kolik jich ve skutečnosti je )).