Přidat názor k článku 10 nejčastějších (a nejhloupějších) otázek, na které se lidé ptají rodičů dvojčat

Ahoj, přítel to řeší podobně, vždycky řekne: To víte, pošťák. Na syna jsem slyšela x-krát, to je hezká holčička, ale nebylo divu, vypadal jak andílek s blonďatými kudrnami, tak jsem vždycky řekla, děkujem, ale je to kluk. Teď je ostříhaný tak už se splete málokdo. Mě tyhle (a podobné) otázky tak netočí,(jsem dost hubatá) když to někdo přežene, tak se prostě zeptám s ironickou intonací, proč ho to zajímá, k čemu mu ty informace budou nebo jen opáčím, že natolik se neznáme, abych mu to vykládala. Dost často řeším otátzky typu, proč nejsme s přítelem manželé, proč máme dítě tak pozdě,(ve 34, to je pro nás akorát), jestli to nešlo, co sourozenec (tomu se teď nějak nechce i když jsme chtěli děti s odstupem let) a tak... Dost mě vytáčelo, když byl malej miminko a každej měl potřebu vlízt málem až do kočáru, sahat na něj i s kapesníkem nebo nudlí u nosu v chřipkovým období, tak to jsem byla nekompromisní i když na mě dost lidí házelo škaredý kukuče. Tak všem přeju, nenechte se vytáčet řečmi, když nejde o nic horšího..