Přidat názor k článku O člověku, co nikdy nehřešil. – Snad troška neškodí?

Však já neříkám "nikdy", ale jen že "jsem na rozpacích" (tj. že na jednu stranu je to lepší, než aby se dítě ptalo, cože se to tomu pánovi motajícímu se a blijícímu u kanálu stalo a na druhou už mu dávám příklad, že je to neškodné, když mě z toho vlastně "nic není".
Však my máme doma taky slušně vybavenej bar, když přijdou řemeslníci, nebo když potřebujeme pro někoho prézent, ale sami nepijeme. Nejsme žádní dogmatičtí vymítači ďábla. Musím ale přiznat, že ty rumíky ve mě zanechaly nehezké vzpomínky a když vidím, jak se to praktikuje už i na další generaci naší rodiny, nejraději bych tetince dala přes drž.. Tímpádem (protože vím, že to moje máma dělala u nás taky) nemůžu nechat svou dceru přes noc na hlídání babičce, protože mě prostě straší, že taky nalije štamprličku do čajíčku a navíc mi to zapře. Snažila jsem se jí vysvětlit různé čokoládky, křupky a bezvýsledně, obávám se, že rumík by byl to samé. Fakt je, že babička o vnučku zrovna extra zájem nejeví, takže u nás odpadjí výčitky typu - vy nás nenecháte s Bárou se ani pomazlit a proč ji někdy nepřivezete na dýl...