Hezky jsem se pobavila. Sice u "mekáče" moc často nepapáme, ale když byly děti malé, neubránili jsme se "hepymílům". A proč taky? A taky jsem uvažovala o porodu doma, ale nenašla jsem odvahu bojovat se systémem. Taky nenosím batikované sukně a kromě nohou si holím i všechno ostatní
)). Prostě i obyčejná ženská neaktivistka může mít tuto touhu. Faktem je, že porod je takový sex na pokračování a není proto trochu divné, že kolem něj běžně "sekunduje" tolik cizích lidí? Intimní atmosféra a udržení si statutu svéprávné osoby, to je možná to, co přivádí ženy na myšlenku rodit doma. Když se tak zpětně ohlédnu, s trochou nadsázky mohu prohlásit, že mě ti zdravotníci vlastně spíš při porodu otravovali, než že by mi nějak pomohli.Ale! Já jsem také rodila naprosto bezproblémově, do tří hodin bylo vždycky po všem. S posledním dítětem jsem navíc málem nestihla do porodnice dorazit - vyděšený mladý saniťák to bral kvapem jednosměrka nejednosměrka, takže mě nakonec dovezl včas. Některé rodičky toužící po porodu doma ale nemívají až tak racionální přístup k věci, jako jsi měla ty a nejraděj by doma rodily i "přes mrtvoly". To už mi moc sympatické nepřipadá. Na druhou stranu jsi jasně doložila, že každá doma rodící matka nemusí být šílená. Možná by to chtělo konečně kompromis - porodní domy s intimní atmosférou, maximální důvěrou v sílu rodící ženy a připraveným operačním sálem v případě, kdy by to bylo akutně potřeba! No ale já se už nedočkám, tak snad moje dcera, možná vnučka...