Přidat názor k článku Všude dobře, doma nejlépe (aspoň pro mě)

Jani, k tomu krvacen mohu dodat jen tolik, ze ja jsem pri prvnim porodu v PORODNICI zacla krvacet a pichli mi oxytocin, ktery nezabral, krvacela jsem dal... Tak mi chtela dr. pichnout na zastavu methyltometrin a zjistila, ze ho NEMA k dispozici, protoze je jeste nezavezla lekarna (byla to mala porodnice). Tak jsem krvacela (ne silne), asi dve hodiny, nez se jim ho podarilo sehnat a ztratu krve jsem mela nezmerenou... Nemohla jsem vstat, protoze jsem omdlivala a futrovali me zelezem. Nesmela jsem ani na zachod ani do sprchy, ani zvedat dite, protoze kdybych omdlela s ditetem v naruci... Nastesti tam byl tatinek (mela jsem nadstandard) a zvladli jsme to. Druhy den mi nabizeli transfuzi, ale ja uz jsem se citila lepe a odmitla jsem.
A nezapiram, ze tohle take sehralo roli v rozhodnuti, rodit doma, protoze PA, ktera ke me prijede, bude mit s sebou leky a nebude spolehat na zadnout lekarnu, nebo na to, ze porod bude trvat dlouho (ja jsem je totiz v porodce desne zaskocila, protoze jsem byla otevrena na prst a rekli mi, ze to bude nejdriv zitra rano a pak jsem na ne rvala, ze uz to nevydrzim a ze tlacim, tak zacal fofr...)