Přidat názor k článku 10 nejčastějších (a nejhloupějších) otázek, na které se lidé ptají rodičů dvojčat

omlouvám se, ale tehdy jsem to už nějak nestíhala. Chci jen reagovat na dva příspěvky, ve kterých jsem byla oslovena:

1. Od JaninyH.
"Niobe,
správně píšeš, že někomu vyptávání vadí a někdo si popovídá rád. Z toho vyplývá, že takové situace se musí řešit "kus od kusu". Jestliže si povídat nechceš, musíš to umět dát najevo (návody, jak to slušně udělat, se tu objevily). Jestliže to nedokážeš a ze zdvořilosti s lidmi konverzuješ, jsi pak z toho zničená, ale to je pak opravdu tvůj problém."

Janino, já jsem nepsala, že si povídat nechci a že neumím konverzaci slušně odmítnout nebo ji dovést tak, aby už v ní nešlo pokračovat. Psala jsem, že fakt nechápu a dost mě to i s..., že cizí lidi zajímá moje soukromí, není jim trapně se vyptávat a ještě to schovávají za přirozenou lidskou zvědavost nebo za touhu si popovídat.
Když si chtějí popovídat, je dost jiných, zajímavějších témat. Proč se proboha někdo ptá na něčí soukromí? To jako není vlezlost?
Proč se tedy nikdo neptá na příklad, který tu padl - o impotenci a viagře, nebo který jsem psala já - jestli dotyčná má prsa pravý nebo ne? Proč na to tady nikdo nereagoval, jestli mu tyto otázky taky připadají normální na zahájení konverzace, protože si chce popovídat!

Fakt, že mě vadí vyptávání na mé soukromí, NENÍ MŮJ PROBLÉM. Je snad přirozené si soukromí chránit.




2. Od Kudly2
"Niobe, ale v tomhle rozsahu si myslím, že to je opravdu hlavně Tvůj problém. Co je špatného nebo vlezlého na tom, že někdo, kdo je třeba zavřený celý den s miminem doma, chce prohodit pár nezávazných slov s někým, o kom předpokládá, že je na tom podobně? Ono to někomu může docela pomoct nebo se tak dá dovědět i spousta zajímavých věcí (já se třeba takhle dověděla, kde se u nás dají píchnout náušničky, a nemusela jsem tu informaci namáhavě shánět).

Podle mých zkušeností většina mamin s kočárkem nějaké to slovo prohodí ráda a Tvůj přístup je spíš výjimka. Pokud se Ty bavit nechceš, tak to dej nějak zdvořile najevo a je to, ne? Já bych se Ti po takové reakci určitě nevnucovala a spousta dalších asi taky ne. Ale hodně z nás má prostě v té mateřské izolaci potřebu trochu nezávazného lidského kontaktu a mně se to zamlouvá víc, než chodit kolem sebe jako kakabusové uzavření do své vlastní ulity a napučení na každého, kdo se odváží málem jen na ně kouknout."


Kudlo, to, že je někdo doma zavřený celý den a neumí si najít nějakou činnost, kde by byl ve společnosti - sport, výlety... ZASE NENÍ MŮJ PROBLÉM. Proč bych mu ho měla pomáhat řešit? To je docela sobecké ne? Jsem celý den doma zavřená, tak mě ted bavte, nezajímá mě, jestli chcete. A když už, proč prostě neřekne, "už jsem si dlouho nepopovídala, můžu s váma?" Na tématu se můžem dohodnout a je to.

Já jsem zase typ, který když chce něco mermomocí vědět, tak si info zjistí bez ohledu na námahu.

Ano, dej zdvořile najevo, že se bavit nechceš a je to. Ano a je to,ale otázka na osobní věc už padla. TAkže jsme opět u toho PROČ SE NĚKDO TAKTO PTÁ.

Právě díky mateřské izolaci se fakt nechci bavit o tom, co mám 24 hodin v kuse. Chci se dozvědět něco zajímavého, užitečného. Kolikrát kdo přebaluje své mimino mě prostě nezajímá. A přesto nechodím jak kakabus napučené na každého.

Já se ráda bavím, ale neptám se na věci, do kterých mi nic není. Bud mluvím k situaci, která se děje (třeba co naše děcka dělaj), nebo když slyším zajímavé téma, přidám se. Když se baví tak, že to vypadá, že jsou jakoby uzavřená skupina a to téma mě fakt zajímá, slušně se zeptat, jestli se můžu přidat, že jsem to fakt nemohla přeslechnout, že me toto téma zajímá. V jiných případech jsem ticho.