Přidat názor k článku Všude dobře, doma nejlépe (aspoň pro mě)

Cow, odpovídám opožděně, zradil mě O2 i modem, takže nebyla šance a vůbec nevím, jestli se toho dohledáš, uvidíme.
Profesionální deformace je výmluva, pokud nemluvíme o konkrétním případu s konkrétními prognózami. Já vím, že lékaří s oblibou "zachraňují životy rodiček a novorozenců na poslední chvíli", ono to dělá dobrý dojem někomu oznámit, že jsme ho právě stáhli hrobníkovi z lopaty ,ale vzhledem k uvedenému zde, by to bylo při každém druhém porodu, což se mi zase nezdá. Tudíž mi lékaři trochu připomínají rybáře - čím větší nebezpečí, tím větší ryba. Každá ulovená ryba s uplynulým časem roste.
Tady by si mohl zdravotním objektivně dovolit říct, že porod má ta a ta rizika. Konec, tečka. Jak si ta rizika vyhodnotí pacient, či rodička, je jen na něm.
Takže se očekává, že zdr. personál bude jednat s pacienty, těhotnými ženami a rodičkami jako se svéprávnými, plnoletými osobami, které jsou schopné o sobě rozhodovat, obzvlášť, když dají jasně najevo, že o takovou komunikaci mají zájem.
Nikdo a tedy ani zdr. personál, ošetřovatelkou počínaje a primářem konče, nemá právo rozhodovat za někoho jiného a nemá právo rozhodovat ani za děti někoho jiného, ve sporných případech máme soudy.
Na druhé straně je povinností ošetřované osoby umět přijmout následky svého rozhodnutí.
To je právě ta svoboda a demokracie, rozhodovat sám o sobě, ne to, že nestojíme frontu na banány.