Přidat názor k článku Bohužel to bez kočárku nejde!

Na tom článečku mě trošku zarazil způsob nastupování, dělám to jinak. Většinou už řidič, když vidí, že je na zastávce kočárek, otevře automaticky zadní dveře, pokud ne, tak někoho dříve nastupujícího poprosím, jestli by ho o to nepožádal a zatímco lidi nastupují, mi někdo pomůže s kočárkem dovnitř. Až jsou všichni nastoupení, tak jdu teprve platit. Netvrdím, že by to byl nejideálnější způsob nastupování ani se tím nesnažím radit, ale představa, že dávám kluka do náručí cizím lidem se mi jaksi nezamlouvá. K tomu řidiči- byl to zkrátka hulvát, co říct jiného. Mně se jednou, to jsem ještě byla na gymlu, stala velice zvláštní příhoda. Jela jsem z jedné vesnice do druhé a když přijel autobus a já řekla řidiči cílovou stanici, tak mi sdělil, že tam NEJEDE. Koukala jsem na něj jak blázen- kam tedy jel, když jiná možnost tam nebyla? Byl to evidentně správný spoj! No ale protože jsem se tehdy ještě neuměla bránit, tak jsem jako ve snách vystoupila....Byl to zlý člověk, který si zkrátka chtěl něco pohojit a zrovna si potřeboval z někoho udělat dobrý den. Dneska bych mu řekla ať mi to dá na konečnou nebo kam jedou ti lidi atd., ale tak mě to vyvedlo z rovnováhy, že jsem zkrátka nedokázala reagovat....