Přidat názor k článku Bohužel to bez kočárku nejde!

Mám velmi podobnou zkušenost. Jen s tím rozdílem, že jsem zůstala venku já, půl kočárku v autobusu a půl venku, řidič zavřel dveře a rozjel se. V autobusu byli jen 3 lidé, všichni včetně mě jsme na řidiče řvali,ať zastaví. Naštěstí zareagoval docela rychle,stačil 1 - 2 metry a kočárek by se zarazil o zastávku.... Nechci ani domyslet,co by se stalo,kdyby nezastavil.Předpokládám, že pán, který mi s kočárkem do autobusu pomáhal,by jej asi neudržel.... No,celá jsem se klepala, když jsem nastupovala. Řidič nejen že se ani neomluvil, ale ani nečekal,až se nasoukám na místo pro kočárky (mimochodem velmi nešikovně umístěné a velké asi tak pro složený golfáč, ne pro trojkombinaci s ležícím 4měsíčním miminkem uvnitř) a rozjel se. Měla jsem co dělat, abych i s kočárkem nespadla se schodů a mimčo nevyklopila. Byla jsem v takovém šoku, že jsem se na nic než na umístění kočárku a sednutí na místo nezmohla.Stěžovat jsem si chtěla,jak jsem byla napružená, bohužel jsem se ale vrátila ten den domů až večer a tu noc jsem onemocněla chřipkou, která mě pěkně přemohla. No a než jsem se z toho vyhrabala, tak jsem zapomněla, který vlastně den jsem to jela, v kolik hodin (o tom, že by měl řidič u sebe cedulku se jménem, jak mají v pokynech od zaměstnavatele, si samozřejmě člověk může nechat jen zdát...).No a abych náhodou nepoškodila jiného řidiče, tak jsem se na tu stížnost nakonec vykašlala.Ale dodnes mě to pěkně štve, protože nejsem z těch, co si všechno nechají líbit a ve většině případů se ozve, když se jí něco nelíbí... Mimochodem je to můj v podstatě jediný negativní zážitek s řidiči linkových autobusů, většinou jsou totiž velmi slušní a dokonce se mi již několikrát stalo, že nechali stát všechny lidi ve frontě na lístek, vstali a šli mi nejdřív pomoci s kočárkem. Takže vše je jen o lidech.

Přeji všem, aby negativních zážitků při cestování měli co nejméně - Bullinka