Moniko, abychom každá nemluvily o něčem jiném....
Já nezpochybňuji to, že na formování osobnosti má velký vliv rodina. Souhlasím s tím, že je třeba určitých pravidel a že je důležité je zavést včas. Nepíši o tom, jakých chyb se dopouštějí rodiče a že jejich vinou se z dítěte stal nevychovaný spratek. Píši o situaci z pohledu učitelů a rodičů ostatních žáků - ve třídě se objeví šikana. Dětem je 14. Zjistí se viník. A celá diskuze se pak odvíjí od toho, jak potrestat toho viníka. Tak jsem se k tomu vyjádřila. Nevěřím, že poslat na žáka tlupu učitelů a dát mu přes hubu věc vyřeší. Osobně bych začala tím, že bych se žákem promluvila a zjistila si podrobnosti. A nebo ještě lépe - pokud by naše školství zvedlo úroveň a učitel mě méně žáků - by bylo dobré, kdyby učitel věděl o žácích co nejvíce, o jejich rodinných problémech a případně měl možnost včas upozornit, že se s dítětem něco děje. Toť vše. Teoretizování, že by vše bývalo bylo jinak, kdyby se rodiče více starali je v tomto případě k ničemu. A lámat hůl nad někým, kdo neměl na rodiče zrovna štěstí, je dost smutné. Zvlášť, pokud je tomu dotyčnému 14-15 a má život před sebou.
Předchozí