Nafoukli spolužáka kompresorem. Co udělají příště?

Osmnáctiletý učeň v Třeboni přežil drsný „žert“ od spolužáků. Žáci prvního ročníku učebního oboru opravář zemědělských strojů začátkem února napustili do mladíka kompresorem vzduch. Tlak mu roztrhl tlusté střevo. Co můžeme čekat od českých škol? Alarmujme učitele i rodiče k činnosti. Vážné zranění žáka na Střední odborné škole a učilišti v Třeboni snad bylo poslední kapkou tolerance vyučujících a především rodičů s dnešním stavem ve školství. Návštěvy policistů - a jak se dozvídáme z médií - i lékařů, nejsou ničím neobvyklým. Již i používané názvosloví komentářů je zkreslující a snaží se vytvořit zavádějící pocit v člověku, jemuž se zpráva podává. Jak mohla některá média mluvit o náhodě?

Co jiného než šikana?!

Nedovedu si osobně představit, jakým skutečně nešťastným způsobem lze způsobit vážné zranění v situaci, kde je potřeba udělat konkrétní, přesný úkol (věc uchopit a někam přiložit v tomto případě). Hadice učni asi nevypadla omylem z ruky způsobem, že by způsobila takovéto zranění, ale cíleně někam byla přiložena s určitým záměrným efektem. Policie se přitom vyjádřila, že „se možná jedná o šikanu, a jedna z možností je dokonce bezcitná šikana“. Co by to jiného mohlo být než šikana, pokud to bylo provedeno úmyslně a podle snad normálně smýšlejících lidí s možnými předpokládanými následky zvlášť v citlivých oblastech lidského těla?

Podle vzoru na internetu, především amatérských videí, učni mohli napsat či dát prohlášení, že co budou následně dělat, se nezakládá na cíli ublížit, ale pouze „pobavit se“ - zásadní otázka je, zda se baví obě strany. Mnozí, kdo něco rizikového páchají na druhých nebo i na sobě, si myslí, že se tím zbavují odpovědnosti. Bohužel mnozí školští představitelé tomu věří a jednají tak tam, kde je otázka potrestání a následných opatření. Kdo má odpovědnost v době povinné školní docházky nařízenou zákony za žáka či studenta, kdy je odevzdán do prostředí často připomínající džungli? Jednoznačně škola. To, zda učitel mohl předvídat nebo zabránit inkriminovanému činu, je věc jiná; závisí na oblasti jak bezpečnostních předpisů, tak nařízení proti šikaně i jiných a souvisí s používanou „výchovnou“ a především preventivní strategií ve škole, často zmiňovanou ve školním řádu.

Je třeba jednat

Kdy se začnou skutečně děti ve škole odpovědnými lidmi místo výmluv chránit? Jak dlouho budeme poslouchat odborníky, že na výhody jsou děti vyspělé velmi brzy, ale na tresty, odpovědnost a jiné pro ně nepopulární věci až později. Kdy se začne brát za rozhodující skutečně to, jak se cítí oběť, a ne jak si pouze agresor neuvědomoval důsledek svých činů? Rozlišujme to, co se skutečně stane nešťastnou náhodou a je to tragédie, oproti neuváženým a pouze omlouvaným úmyslům skrývajícím se za naivitou. Netolerujme problémy, které někoho poškozují a způsobují jakékoli negativní stavy kvůli individuálnímu uspokojení pouze toho, kdo pravděpodobně není duševně v pořádku. Nechtějme tu mít prostředí vhodné pro sebevraždy, viz dívku v Polsku, Annu Halman. Čest její památce.