Přidat názor k článku Všude dobře, doma nejlépe (aspoň pro mě)

Děkuju moc za článek! Konečně jsem četla slova, která vyjadřují i mé pocity. Ano, taky nejsem žádná alternativní divoženka. Sleduji Zoufalé manželky, chodím každý měsíc ke kadeřnici, utrácím za značkové oblečení, čtu Elle, ráda řídím auto, jím ráda dobré jídlo v dobrých restauracích a dělám spoustu dalších konzumních věcí. A přesto jsem porodila v lednu své první dítě doma. Zcela zodpovědně a bezproblémově. Na porod jsme se pečlivě připravovali společně s partnerem, který mě plně podporoval. U porodu byly dvě skvělé porodní asistentky, hodinu před narozením Tadeáše dorazil i pan pediatr, který miminko hned po porodu prohlédl, a venku stála připravená soukromá sanitka pro případ kdyby něco. Porod běžel jako na drátkách a moje přesvědčení o tom, že domácí prostředí bude pro mě i miminko to nejlepší, se potvrdilo. Atmosféra klidu, trpělivosti, známého prostředí a lidí, kterým důvěřuji, měla za následek naprosto fyziologický porod, na jehož konci bylo zdravé miminko o váze téměř 4 kilogramů a čerstvá matka bez jakýchkoliv problémů. Tedy spousta důvodů k velké radosti a hrdosti. Jenomže to by naše společnost nesměla být tak nemocničně orientovaná. Namísto optimismu z toho, že zdravá žena při zdravém těhotenství je schopná zdravě porodit, se mi dostalo několika ledových sprch v podobě protočených panenek a mumlání o riskování a sakra klice, která se už nemusí opakovat. A tak jsem ráda za sdílení zkušenosti porodu doma, která je zatím spíše ojedinělá, ale o to možná cennější. Zodpovědnost za dítě a kompetenci rodit mají matky, které si již mohou naštěstí vybrat, kde a jak chtějí zažít zázrak zrození. A tak se přimlouvám za šíření objektivních informací o tom, co porody doma opravdu jsou a za to, aby mohly fungovat porodní domy, a my se tak zařadili do moderní společnosti i v oblasti přivádění dětí na svět.