Dančo, definice šikany existují poměrně přesné, viz např. knihy dr. Koláře. A šikana není strkání na WC, ale začíná nenápadnými posměšky, odstrkováním, vylučováním určitého dítěte - a v téhle fázi by si toho měl učitel všimnout a zakročit, zapojit vylučované dítě, najít mu ve třídě spojence, kamaráda, vytipovat agresory a potlačit propukající šikanu v zárodku. Učitel nemůže být u všeho, ale všímavý učitel musí poznat, že má ve třídě dítě, vedle kterého nikdo nechce sedět, na jehož účet trousí třídní grázlíci posměšky i v hodinách, s kterým si nikdo nepovídá, nechová se k němu přátelsky. Když se změní skupinová dynamika a dojde k výbuchu fyzické šikany, už je na záchranu vztahů ve třídě obvykle pozdě a poznamená to nejen oběť a agresora, ale i "mlčící většinu" - především v tom, že děti dostanou signál, že na autority není spoleh, že jim nezajistí bezpečí, že jsou bezmocné. A tímhle způsobem se stávají z původních obětí šikany ve změněných podmínkách někdy agresoři.
Předchozí