Zdravím,
článek se mi moc líbil a zcela to chápu a souhlasím.
Mám zkušenost z čekárny u lékaře. Musela jsem ke svému praktickému lékaři, a protože se starám o tříletého syna a manžel byl na služební cestě, syn musel se mnou. Syn je velmi společenský, přátelský a komunikativní. Navíc má tak neuvěřitelně krásně hnědé oči, kterým nikdo neuteče i kdyby chtěl. V čekárně byl pán. Netrvalo dlouho a syn se s ním dal do řeči. Pán byl celkem milý a snažil se se synem komunikovat, protože prý má doma dva takové, ale už větší. Pokud to bylo v pořádku. Byla jsem ráda, že syn má zábavu a nedělá neplechu v čekárně. Pak přišel okamžik, kdy pán vzal syna na klín!!! A to už mi nebylo vůbec příjemné a sledovala jsem každý pohyb toho neznámého chlapíka. Bohužel jsem nic neudělala! Bylo mi to trapné a v duchu jsem prosila ať už jsme na řadě nebo ať se něco stane. Naštěstí synovi to taky nebylo úplně příjemné a za chvíli chtěl dolů... Ulevilo se mi. Pak jsem mu vysvětlovala, že si může povídat s kým chce, ale ať nikomu nesedá na klín... Do dnes mi z toho není dobře, ale je fakt, že jsem vůbec nepočítala, že pán bude až tak "přátelský" a dost mě to překvapilo. Doufám, že pokud by se něco podobného ještě stalo budu umět reagovat tak abych ochránila dítě a zároveň co nejméně otrávila "baviče". Hezké velikonoce. M.
Předchozí