Ahoj,naprosto chápu Tvé rozladění nad naprosto cizí osobou hňápající po mém pokladu. Nejsem příliš úzkostlivá,malý měl už i bouli, ani nespolečenská, máme psa v bytě s mimíkem takže ani sterilní čistota u nás nehrozí. Ale naprosto nesnáším, když se mi do kočárku začne sápat cizí člověk aniž by mě na tuto skutečnost třeba upozornil! Jsem ráda, že se moje mimi líbí, ale chci vědět, když na něj někdo bude sahat. Nedávno jsem zažila podobnou příhodu jako ty. Na náměstí jsem čekala na zastávce MHD na tramvaj a telefonovala. Z ničeho nic ke kočárku doslova přiskočil dědula a začal malého hladit po rukou a tvářích. Nelenila jsem dědu pleskla přes ruku s důrazným upozorněním, jestli mu přijde normální sahat mi na dítě, navíc když o tom nevím. Ano pro okolí jsem byla hysterka co nemá ráda lidi. Ale stařík smrděl močí, bůhví kam si předtím sahal a bůhví co mu nebylo. Navíc se tvářil, že neexistuju. NIKDY nevím jestli náhodou není onen člověk nemocný, nebo dokonce nelida, řešící si na miminu komplex. V našem velkém městě se pohybuje spousta nemilých lidí a bezdomovců o které v mém kočárku vážně nestojím.
Maminky nebojte se cizím lidem důzarně vysvětlit jak si nepřejete, aby se k vašemu dítěti chovali!!!
P.S. máme spoustu tetiček a strýčků, se kterými si Toník rád povídá a hraje a jsou to pouze známí.
Předchozí