Ten článek mě rozesmutněl, protože se obávám, že to, co mělo vypadat jako nadsázka, je pravda. Že se tak Monty cítí a že taková je. No, nic veselýho.
Já osobně nechápu, proč si pořád myslí, že mejdany znamená mládí? A hlavně nevím, proč se Monty stále vymezuje tím, že ona je úplně jiná než ty ostatní, že nikdy nedospěje..jako by si z toho dělala přednost..To chceš, Monty, aby ti tady nekdo napsal: No fakt, máš pravdu, Monty, ty seš fakt děsně divná! To ti udělá radost? Tady to totiž, třeba u příhody s kočárky, stojí tak jako divná Monty a proti ní ty ostaní. Jsem si jistá, že i ty maminy na písku se hodně liší, a že jsi většinu nejspíš nezajímala, natož aby se namáhaly s nějakým odsudkem. Že je to jen tvůj pocit, tvoje osamělost mezi lidmi, věčný vzdor proti všemu...Prostě se na to Monty vykašli! Aby tě lidi brali takovou, jaká jsi, se tak musíš napřed brát sama a ne na každém kroku zdůrazňovat jak ty jsi ale jiná...Musíš se brát jako že jsi normální (což neděláš, i když jsi), a ostatní tvou odlišnost taky budou brát a ne zdůrazňovat.
Možná tady poučuju zbytečně a jde jen o básnickou licenci, nadsázku. Ale bojím se, že ne.
S mládím a stářím to moc společného nemá.
Předchozí