Přidat názor k článku Jsem tvoje stáří... Pozvi mne dál.

Milá Gábino,
a vůbec všechny maminy, pro které není pískoviště středobodem vesmíru.
Jsem ráda, že je nás víc (Monty a spol..), ale bohužel se vymykáme zajetým pravidlům a nesplňujeme představy o matkách na mateřské. Na Rodinu chodím často, ale většinou si přečtu článek o mezilidských vztazích a také články viz Monty, ale články typu: nekaká, nečůrá, apod... se mě nějak nedotýkají, ačkoliv jsem matka už skoro dvou dětí. Když jsem měla nějaký problém, týkající se dítěte, probrala jsem to s mámou, která má více zkušeností nebo s kamarádkou, ale že bych se bavila pořád dokola o těch samých věcech, z toho jsem měla husí kůži. Proto moc často nechodíme na pískoviště, ne že bych se chtěla nějak izolovat, ale jak už jsem psala výše, bavit se pořád o tom, jak nějaké dítě nejí, nespí, moc kaká nebo naopak nekaká, popřípadě, kde mají levné pleny, a co vařit.... to můžu slyšet 1x a víckrát ne. Raději jezdíme s dcerou na výlety, vláčkem, autem, a jí se to moc líbí a také má pestřejší program, než se pořád hrabat v písku. Už jí to také moc nebaví.
Proto jsem ráda, že mám i několik svobodných, bezdětných kamarádek, se kterýma si můžu pokecat o všem možném, jít s nimi zapařit, protože mám naštěstí tolerantního manžela. Když bylo malé 2,5 roku, byla jsem s kámoškou ve Španělsku a i když se mi strašně stýskalo, tak jsem si ten týden opravdu užila. Ovšem mnoho lidí, včetně rodičům, mě za to odsoudilo. To samé bylo, když byla loni malá s tátou týden na rehábce a mě nechali doma. Opět nechápavé reakce. Ale záleží na dohodě obou manželů, a okolí to může být šumafuk.