Monty, díky za prima článek! Upřímně jsem se při něm bavila a už teď se těším na Tvoje další povídání! Nemám odvahu žít až tak svobodně jako Ty, tím spíš Ti fandím, že se Ti to daří. Za moc důležité považuju to, že jste se (zdá se) na tomhle způsobu života shodli s manželem. Pokud Váš styl bude vyhovovat i Stáníkovi, tak je všechno OK.
Tvé povídání chápu částečně jako odraz reality, částečně jako nadsázku - a je mi vcelku jedno, jak to je přesně doopravdy. Hlavně je to prima čtení - a se spoustou námětů k přemýšlení.
PS: a z toho "stařeckého" věku si nic nedělej, mně bude letos ČTYŘICET!!!
:-/ Nevím, jestli mám očekávat kondolence nebo blahopřání. No - asi blahopřání, protože za deset let si budu říkat, jak to bylo krásný, když mi bylo "jenom" čtyřicet. Takže Monty, hlavu vzhůru - a k tomu věku Ti řeknu jen: NETRAP SE TÍM, BUDE HUŘ!!!
:-))
Předchozí