Přidat názor k článku Tatínku, děti, odcházím navždy!

Ahoj Žlababo,
já se takhle cítila před pár měsíci. Děti mám sice chválabohu zdravé a ne takhle po sobě, ale zase při mateřské pracuju- je to nutnost, abychom se uživili.
Měla jsem už pocit, že jestli nebudu alespoň chvilku bez dětí, někoho zabiju.
Teď už je dobře, jednak mě to přinutilo trochu přeoganizovat domácnost a jednak malá udělala nějaký vývojový skok a najednou se dokáže sama zabavit nebo třeba jít se starší sestrou hrát si k sousedům. Myslím, že období mezi rokem a dvěma věku dítěte je to nejnáročnější, protože děťátko je už spoustu času vzhůru, je dost pohyblivé, ale vyžaduje neustálou pozornost. Takže vydrž, určitě se to brzo zlomí a bude líp.
Mymochodem taky nežehlím a hlavu si z toho vůbec nedělám.