Přidat názor k článku Tatínku, děti, odcházím navždy!

Jo, jo, moc dobře ty pocity znám a to i přesto, že můj muž pomáhá, jak to jde. Podle mě ani nezáleží na počtu dětí.
Já se dvou volných dnů bez dětí, kdy jsem si mohla vstát, kdy jsem chtěla a mohla jsem dělat, co jsem chtěla, mohla si dojít na záchod, když jsem potřebovala a ne ve chvíli, kdy mám 5 minut relativního klidu atd. dočkala po semi letech!
Ne že by mi za sedm let nikdo děti nepohlídal, ale vždy to bylo kvůli nějaké povinnosti, třeba abych mohla na nákup nebo do školy nebo uklidit. Teď poprvé to bylo jen tak.
A protože většiou hlídá manžel, abych mohla vypadnout, tak to bylo i poprvé, co jsme mohli být bez všech těch povinností spolu. A teda byl to balzám na duši, to se nedá popsat.