Přidat názor k článku Tatínku, děti, odcházím navždy!

Sice mám jen jedno mimi (8 měs), k tomu pubertální dcerku, manžela doma a většinou všechno vpohodě zvládám, ale přesto občas přijde kritický den - dnes je zřejmě jeden z nich.
Manžel doma pracuje, takže s jeho pomocí přes den moc počítat nemůžu. Dcerka chodí ze školy až ve 4 hod, takže taky moc nepomůže.

A dneska? Malej je od rána ukňouranej a chce se chovat. Já potřebuju vyžehlit aspoň jeho prádýlko a uvařit. Manžel spravuje cosi na baráku a od snídaně jsem ho neviděla, jen slyším bouchání kladiva. Dcera se včera vykašlala na myčku i na hrnce, kreré má umývat, takže já dnes nemám čistý hrnce a špinavý nádobí se mi vrší různě po kuchyni, neb ani já nemám čas tu myčku vyskládat - s 10-tikilovým miminem v náručí je to poněkud obtížné. Malej mě včera bolestivě kousl do bradavky, takže z toho prsu nemůžu kojit. Bohužel jeden prs nestačí - z toho zřejmě plyne ta jeho ukňouranost - má nejspíš žízeň. Odstříkat nepomůže, jelikož není způsob jak to do něj dostat - odmítá pít jinak než z prsu... Jo a před chvílí jsem malýmu spálila polívčičku. Nemůžu ho mít v kuchyni na zemi - máme studenou zem a ze židličky mi okamžitě vyleze na stůl.

Už jsem pěkně vzeklá.
Sláva, malej mi tu v náručí právě usnul, běžím něco udělat, než se vzbudí.