sice nemám divočáky, ale od té doby, co používám větu - "pojď uděláme to správně" , je u nás docela klid (občas
Princip spočívá v tom, pokud děti něco dělají, co by neměli, tak v klidu (první kritický bod) za ním prijít a říct - pojď teď to uděláme správně. Naštěstí v dětech je touha dělat správné věci (zatím), takže někdy to výjde hned. Někdy musím držet zmítajícího se vzteklouna a v klidu (další kritický bod
mu opakuji "pojď to udělat správně - správný je blablabla"