mám tu smůlu, že nás narozdíl od manžela neuživím, manža má tu smůlu, že si naše dětičky fakt moc neužije
a ted navíc máme ještě štěňata a to je pak doma ten správný "výjímečný stav"K tomu lze ještě dodat, že jsem odkoukala pár fíglů od naší psí maminy: např. jí vůbec nerozhazuje z jejího mateřského klidu, že dětičky dělají bordel a dál v klidu důstojně obhlíží to nadělení (úklid nechává na mně
), nebo se nenechá rozčílit tím, když všech pět štěňat zoufale vyje v pelíšku hlady a klidně si jde okouknout, co dělá nepřítel číslo jedna - kocour. Asi to začnu brzo také tak praktikovat
)