Přidat názor k článku Tatínku, děti, odcházím navždy!

...když jsem dočetla článek, který mi mluví z duše, docela jsem se obávala reakcí, ale i když jsem nečetla všechny, většina mě přesvědčila, že je na tom často podobně. Mám dva kluky 7 a 5 a jsem za ten malý věk. rozdíl ráda kvůli nim. Je to záhul, ale oni mají jeden druhého a to je pro mě víc než mé volno, které snad někdy taky přijde. Ke klukům máme 13-ti měsíční holčičku, která zatím nechodí ani si nestoupne, takže je to věčné přenášení, tahání, ale často nepřetržité kojení. Jak já bych si užila alespoň té toalety v klidu...snažím se to neprotahovat), ale ne vždy to jde a onehdy jsem při TOM i kojila. Pobuřuje Vás to? Mě taky, ale jak vysvětlit do ruda ječícímu a pomalu modrajícímu dítěti, že teď mlíčko nebude....S úklidem už lámu rekordy, ruším poličky a ostatní lapače prachu, skříně stěhuji nad podlahu a žehlím u oblíbeného seriálu. A obědy mám uvařené během polední procházky v sousední školní jídelně... Hlavně vydržet...přemýšlím nad čtvrtým tyranem ))))))