Přidat názor k článku Tatínku, děti, odcházím navždy!

Mám jen jednu cácorku. Začala jsem si u ní přivydělávat. Bylo jí 11 měsíců, když jsem začala. Chodila jsem uklízet do domácností. A shodou okolností i k mamince, která měla podobné starosti. Náročné a hodně citlivé starší + vojtila s mladším - poctivě.
Vím o čem mluvíš.
Jedenkrát týdně si nechala uklidit a měla zas na týden klid.

Ona už má děti v pohodě a je vysmátá. U ní jsem poznala, co to je - věnovat se naplno dětem -.
Klobouk dolů před každou, která má dítko(-a) s handicapem a nemá nikoho kdo by jí pomohl. Přesto vše zvládá - i když s odřenýma ušima.