Přidat názor k článku Tatínku, děti, odcházím navždy!

přesně vím, co popisuješ...
mám kluky 16 měsíců po sobě, ten starší (nukleární torpédo) má 2 a čtvrt, mladší 1 rok. Už rok také nechodím na záchod tehdy, kdy se mi chce, ale tehdy kdy okolnosti dovolí, tuny nevyžehleného prádla jsou bohužel už normální a když vyrazím sama mezi lidi, tak si připadám jak Ája v říši divů a taky obvykle donesu něco pro děti. Naštěstí nemusím s dětmi rehabilitovat nebo cvičit nějaké cviky apod, ale pro změnu po nocích pracuji, když zrovna nekojím. Kamarádky, které mne frustrují tím, že mají naklizeno a ještě mi dávají najevo, že já nemám, už prostě k sobě nezvu a a ni já k nim nejezdím... a je to!!!! Moc se těším, až toto hektické období uplyne a kluci se budou umět zabavit i beze mne. Třeba by to chtělo založit "sdružení navždy vyčerpaných matek" a trochu se víc podporovat.
jo a prádlo v pračce peru obvykle dvakrát, protože poprvé mi zasmrádne prostě to nestíhám pověsit.