Jak už jsem jednou psala... díky...
Dík za ta slova. Shodou okolností, když jsem to poprvé četla (díky Rony), byla jsem zrovna ve fázi hluboké krize. A díky Tvým slovům jsem se... světe div se!... dokázala i nahlas zasmát!!! :) Inu, ostatně, jako obvykle u Tvých článků. Jen jsem Ti chtěla napsat, že já svůj boj hodlám řešit skrz odborníka, už totiž nevím jak jinak dál...
Držím palce (nám všem), ať je líp...
V.
PS Ještě jednou díky za ten mail. Docela o tom znovu přemýšlím (téměř bez emocí) a jakmile budu mít ještě o něco víc jasněji, tak napíšu...