Přidat názor k článku Tatínku, děti, odcházím navždy!

Ahojvsem,
taky jsem si pripadala ponekud nepatricne, kdyz jsem s dvoumesicnim miminkem v ruce sedela na zachodove mise, ale kdyz ty hemoroidy jsou takovy "svine".
Ja mam skoro 3 leteho klucika a pulrocni cacorku, jsou moc hodne. A presto mam obcas pocit ze zesilim. Malej je trochu precitlivelej a je v obdobi vzdoru -takze se taky dohadujem o kazde prochazce, jidle, koupani, usinani. Zatim ho vetsinou presvedcim verbalne. Ale zachovat klid je temer nemozne.
No a ted - nejaka odporna bakterie nas zcela ochromila - syn ma zanet prudusek (39,5), mala silnou rymu (jeste ze jsem koupila tu odsavacku na vysavac), a me boli v krku,ze bych se nejradeji zahrabala do perin a spala. No a manzel na sluzebni ceste, k tomu prababicka, kterou nesmime nakazit - pred tydenm se vratila z nemocnice a neni prilis sobestacna. Proste jsou chvile, kdy po tretim diteti rozhodne netouzim. Kdyz si ale predstavim, ze uz nikdy nezaziju ten pocit, kdyz se vyklubali ven, nebo kdyz se poprve prisali, usmali, rozchechtali,... Tak mi je najednou desne ouzko. Detem zdar - jeste budem rady vzpominat, jak jsme byly potrebne.