Přidat názor k článku Tatínku, děti, odcházím navždy!

Článek i diskusi jsem přečetla jedním dechem a vrátilo mě to o zhruba 10 let zpátky.Mám dvě děti(synovi je 15,5 a dceři 13),naštěstí jsou obě zdravé(ťukám na dřevo),ale ty pocity totálního vyčerpání a vědomí vlastní neschopnosti si pamatuju dodnes.Teď vím,že to nebyla neschopnost, jen snaha vše zvládat na 100%, což prostě nejde.Dnes je to o něčem jiném, děti jsou téměř samostatné(což mi někdy přijde neskutečně líto),takže chci říct, že to uteče rychleji, než nám je s odstupem času milé.Vykašli se na žehlení, k jídlu preferuj rychlovky a hlavně se pokus sehnat alespoň občas někoho, kdo ti umožní opravdu vypnout.Přeji hodně síly.