Přidat názor k článku Tatínku, děti, odcházím navždy!

Přeji dobrý den
tak nějak to vypadá u mně.Ale nyní už začíná pro nás lepší období. Do 6měs. mého posledního syna(mám 4děti,2 starší kluky, dceru a nejmladšího kluka)jsem jen kojila, převlékala, kojila atd.Syn má reflux žaludku od nar. takže vše co nakojil, vyhodil, takže jen řval hlady a jedl,od 6.týdne jsem při kojení musela po lžičkách dodávat nutriton na zahuštění mléka. Vlastně nemusela,ale další možnost byla přestat kojit a krmit zahuštěným mlékem,ale chtěla jsem s kojením vydržet. V 5,5 měs. jsem už musela část kojení nahradit zahušt. mlékem,neboť za měsíc ztratil deka,místo aby přibral.Úkoly jsem dětem kontrolovala u kojení, zkoušela a vysvětlovala šk.látku u kojení, na procházky a k lékaři chodit bylo za trest,neboť vydržel bez jídla hodinku.Což nelze s obléknutím nic moc stihnout.Většinou se při tom poblinkal, takže jsem ho převlékala opět.Vařila jsem večer, když přišel manžel z práce(pracoval od 8.do18.h.).Vařim synům a sobě. Druhý syn má nízkocholesterolovou dietu.Manžel jí v práci a dcera ve školce.
Žehlila jsem večer u televize,manžel syna držel v náruči a dával mi ho jen na kojení.Nikdy jsem nepochopila jak někdo může tvrdit, že novorozenci prospí celý den. Mé děti spali jen v porodnici a pak doma jen v noci nebo na procházce.Do 6.měs. jsem děti nemohla ani na vteřinu položit ani do postýlky ani na zem. Postýlku do 6.měs. neznali. Alespoň noce byli klidnější.
Manžel vždy přišel domů a místo pozdravu používal větu "tady bouchla bomba".Většinou jsem na vše byla sama až do doby, kdy dceři byli 2r.Během 14dnů jsme přestěhovali byt a já vymalovala 3 pokoje v bytě a když bylo skoro vše hotovo,já zůstala ležet. Zkrátka jsem se v sobotu ohnula a už nezvedla a řvala bolestí, 2týdny jsem byla na injekcích se zablokovanou páteří a pak 4měs. chodila na rehabilitace. A teď se starali oni, museli, nezavázala jsem si ani boty. Starší syn(v té době 10let musel hlídat dceru a já 3xtýdně chodila na RHB.A nedostala jsem se z toho úplně.Takže starost o vysávání, mytí oken a vytírání podlahy přešla na ně a už zůstala.A přesto to manžela neodradilo od toho ,aby chtěl čtvrté dítě.Od 10.měs. syna nám přibylo také cvičení Vojtovou metodou pro hypotonii, takže vím, jak je to náročné,když se to dělá poctivě.Ale nejhorší obdobíje když marodíme. U nás se vystřídáme všichni postupně a někdy i častěji. Takže říjen až březen většinou trávím doma.To už šílím a brečím a trpím jak děs.A když děti týden nemarodí vznáším se jak kdybych vyhrála milion.Pak si říkám, že vydržím i jejich hašteření a dohadování jen ať jsou zdraví a můžeme vyrazit ven. Všechny čtyři jsou zcela naplánovaný a proto je mezi nimi také větší věkový odstup.A bylo to v tu chvíli to nejlepší co jsem mohla udělat.Nyní už je těžší vysvětlovat 6ti leté dceři, že nemůže to co skoro 14ti letý syn.Ale to už je o něčem jiném. Takže přeji hodně síly a hlavně:nejdůležitější není čistá domácnost,ale zdravé a spokojené děti.