Taky jsem si kvůli zrzavým vlasům vytrpěla své. Shodou okolností jsem taky věřící (ne teda katolík), ale nevím jestli to bylo až tak zásadní - spíš se mi smáli kvůli těm vlasům. Tedy nejen to. Taky vedle mě nikdo nemohl sedět a tak.
Nevím, ale mám pocit, že na základce si ty děti najdou na druhých cokoliv. Že si něco užije každý. I když, roztomilá blondýnka to asi nezná. Nevím. Můj manžel např. když jsme se seznámili, mi nechtěl říct své příjmení, prý je trapné. Jenomže to má jen z toho, že se mu posmívali. Já s příjmením Jahodová jen užívám, každý druhý mi řekne "Vy máte ale hezký příjmení"
)