Přidat názor k článku Tatínku, děti, odcházím navždy!

Teda napsala jste to neskutečně - dobře a výstižně. Úplně vidím naši zchátralou domácnost. Mám úplně stejný - téměř nedostižný - sen. A když se náhodou po složitých manévrech "zbavím" obou dětí (díky bohu za to, že se ochotně a bez problémů nechají svěřit do péče babiček), a s vidinou nákupů věcí PRO SEBE a kávičky beze spěchu s kámoškou a eventuelně návštěvy kadeřnice(tak jednou za půl roku)vyrazím do města, vracím se výhradně s děckým šatstvem a nákupem jídla. Prostě jsem ráda, že nejsem sama. Díky za článek,pobavil mě a pohladil po duši.