Přidat názor k článku Jsem tvoje stáří... Pozvi mne dál.

Hmmmm....pokud si dobře pamatuju, já jsem na pískoviště nijak extra ráda nechodila ani jako malá. Některé děti mě pěkně štvaly. Rovněž jejich matky, které neustále ječely různé příkazy, většinou ty o tom neumazání. Když SE rozhodlo, že SE mi udělá radost tím, že půjdeme za ostatními dětmi na velké pískoviště, zkusila jsem to nejdřív ukecat na pískoviště před barákem (děti z ulice byly v pohodě a neprudily u toho jejich dozory). Pokud se nepodařilo, snažila jsem se pobyt mezi různě starými cizími dětmi zkrátit na nezbytně nutné minimum (hlad, žízeň...).

Nejsem poustevník a nebydlím v hlubokém lese na samotě. Ale i teď si své přátele ráda vybírám sama. A mám jich docela dost.