Monty,
nejsem typ člověka, který potřebuje svoje názory na publikované články šířit veřejně (teda mimo téma homeopatie a s tím související problematiku zdraví), proto jsem neočekávala, že budu považovat za důležité, abych Ti napsala, jak se mi článek líbil. Ale pak jsem si řekla, že potřebuješ tu okamžitou odezvu, tak jsem si to rozmyslela :o) Přestože se nepovažuji za "normální" matku, tak jak ji v článku popisuješ, musím se přiznat, že ihned po přečtení jsem měla tendence Tě odsoudit. Holt i ve mně jsou předsudky :o) Ale. Přece jen jsem se svým úsudkem pár dní počkala, taky pro mě bylo podstatné projít si všechny komentáře. Četla jsem to několikrát a vyhledala jsem si i Tvé starší články. A dospěla jsem k závěru, že můj první dojem z Tebe, jako člověka, byl špatný. Netroufám si rozebírat a hodnotit Tvou povahu a životní styl (myslím, že bychom si v reálu taky nejspíš nepadly do oka a neměly si co říct) jako někteří (ostatně co je komu do toho, když se jich Tvůj život přímo nedotýká), ale musím otevřeně přiznat, že styl Tvého psaní, to, jak dokážeš vtipně komentovat situace a dění kolem sebe, tak to mě fakt dostalo (v tom pozitivním slova smyslu). Určitě se v knihkupectví poohlédnu po tom Průvodci, taky se těším na další články a souhlasím s názorem, že tady na Rodinu Tvé psaní zkrátka patří, stejně jako ostatní věci, které by člověk očekával třeba v té Betynce :o)
Na závěr si neodpustím ještě jednu poznámku. Z Tvých článků mám pocit, že všechna ta "odlišnost a nenormálnost" se vyvíjela a vyplynula z neutěšeného vztahu s matkou, že jí a spoustě lidí, kteří Tě od narození, chtě nechtě, ovlivňovali, zazlíváš, že už od mala k Tobě nepřistupovali jako k bytosti s vlastní osobností. Také proto se těším na další články (věřím, že jsou upřímné) třeba o výchově syna, jestli se Ti opravdu daří ty námi vnímané chyby a vzorce chování svých rodičů, které od nich prý nevědomky přebíráme, eliminovat.
Ještě jednou díky za Tvou "tvorbu" :o)
Jitka
Předchozí