Přidat názor k článku Svatební...

Ahoj všem,

mám stejný názor, že svatba by měla být především pro nevěstu a ženicha. Pokud jim jde o to, uspořádat pořádnou hostinu a žranicu, můžou to udělat přece kdykoliv. Ale svatební den, ten je jen jeden a je to určitá životní změna pro pár. Měli by si ho ti dva tedy podle mě pořádně prožít a procítit a ne se uhnat, aby všem vyhověli a uspokojili jejich očekávání.

Já osobně si představuji svoji svatbu na nějakém romantickém místě, třeba na hradě, zámku, s rodiči, prarodiči a přáteli. Nějaké tety, sestřenice, bratrance s rodinama zvát vůbec nemusím - s rodiči je navštěvujeme jen jednou do roka na Vánoce ze slušnosti a nemám si s nimi co říct. Ale oni nás taky pozvali na svatbu bratrance i sestřenice. Tak rodiče je chtějí pozvat za každou cenu, že se to prostě nehodí je nepozvat, když je to "rodina" a oni nás pozvali taky. Totéž říká přítel, také si chce pozvat všelijaké příbuzenstvo, protože oni pozvali jeho. Mě to ale přijde zbytečné utrácení hromady peněz, když to OPRAVDU nechci. To si raději pozvu kamarády, kteří mi jsou mnohem bližší než nějaká sestřenice 150 km daleko... Za ušetřené peníze bych trochu zařídila byt nebo s přítelem někam jela a také udělala bohatší pohoštění a výslužku pro těch pár blízkých, kteří by na svatbě byli.

Platit svatbu si asi budeme sami. Pochybuji, že rodiče něco přispějí. Ti na to nejsou.

Co myslíte, trvat si svém přání, jak chci svatbu, nebo se podřídit? Jsem jedna proti všem. Tak uznejte, že je to blbé.

A další věc, chtěla bych se vdát co nejdřív, abych se nemusela vdávat těhotná. Jenže na mimi to ještě nevypadá a velmi pravděpodobně svatba zrovna vyjde na období, kdy budu "v tom". Takto sem si to také nepředstavovala Jenže co chcete dělat, když přítel to do vás prostě dřív nestříkne? :)

Toť tedy můj názor.