Přidat názor k článku Jsem tvoje stáří... Pozvi mne dál.

Jasněnko, napsala jsi to opravdu jasně. Já to totiž taky tak vnímám. To nemá nic společného s tím, co Monty vyšlo a nebo ne, ona prostě chce, abychom ji viděli tak, jak má za to, že je to pro ni výhodné (což děláme ostatně všichni). Protože se jí patrně nedaří se zařadit do davu,(dětství jaké měla by tomu nasvědčovalo) a má z toho tak trochu mindrák, tak dělá pravý opak, davem a většinovou společností pohrdá, aby si dodala pocit vlastní výjimečnosti. Proto jsou ty matky na pískovišti tak nemožné, že ona by se jim podobat nechtěla ani v tom, že tam vůbec chodí, a ono to kouká i z dalších článků, co už Monty vyšly. Nemíním tím Monty kritizovat, v psaní je ovšem ten problém, že autora dost odhaluje, někdy víc, než by si přál. Aby to totiž bylo dobré, musí to ze zážitků vycházet (i když občas někdo tvrdí něco jiného, ale těžko budu dobře psát o tom, o čem nemám ani páru a ani mě to nezajímá). Prostě jsou v tom emoce, a to na člověka dost prozradí.

Monty podle mě píše dobře, ale tento článek konkrétně se moc nepovedl. Je to jen můj názor, a je fakt, že kdo nic nedělá, nic nepokazí.